Merlot - oblíbenec pod lupou

01. 09. 2023

Seznamte se: Merlot

Merlot je modrá moštová odrůda se silnými historickými vazbami na Bordeaux a jihozápadní Francii. Je spojován jak s pitelnými červenými víny, tak s těmi věhlasnými ze Saint-Emilion a Pomerolu, z nichž některá jako např. Petrus patří mezi nejslavnější vína na světě.

Merlot je po Cabernetu Sauvignonu druhou nejpěstovanější modrou moštovou odrůdou na světě (266 000 ha).

Kde se vzal Merlot?

Koncem 90. let vědci z UC Davis zjistili, že jedním z rodičů Merlotu je Cabernet Franc. Cca o deset let později byl identifikován druhý rodič. Ukázalo se, že jde o „prapodivnou“ odrůdu původně nalezenou v opuštěné vinici v Bretani v severní Francii. Později byla zdokumentována ve větším počtu v Poitou-Charentes v západní a střední Francii.

Odrůda byla známá jako „Madeleine“, protože měla tendenci dozrávat na svátek Máří Magdalény 22. července. Zdá se, že tato schopnost snadného a brzkého dozrávání byla přenesena na její slavné potomky.

Teprve poté, co se vyjasnil její vztah k Merlotu, byla oficiálně zaregistrována jako „Magdeleine Noire des Charentes“.

Merlot ve vinici

Merlot má tendenci rašit brzy z jara, což jej může vystavit riziku jarních mrazů. Díky tenčí slupce je také náchylnější k botrytidě. Špatné počasí během kvetení může navíc vést k coulure – selhání vývoje hroznů po odkvětu (= snížení budoucích výnosů). Plíseň může být problémem, ačkoli Merlot je méně náchylný k padlí než jiné modré moštové odrůdy Bordeaux. 

Odrůda je typická velkými hrozny s volněji (ne tak kompaktně) uspořádanými bobulemi. Merlot má poněkud světlejší barvu než Cabernet Sauvignon; laicky řečeno bez „modročerných“ odstínů. Slupka Merlotu je totiž tenčí než ta Cabernetu Sauvignonu a obsahuje proto méně tříslovin a barviv. Mnoho pěstitelů obhajuje poměrně „přísný“ řez jen na několik pupenů a tím dosažení sníženého výnosu.  

Hrozny Merlotu mívají vyšší obsah cukru a celkově nižší obsah kyselin v porovnání s ostatními mezinárodními odrůdami. Merlot obvykle dozrává asi o dva týdny dříve než Cabernet Sauvignon, a tak si díky tomu i snáz poradí v chladnějších oblastech. Naopak může tato odrůda snadno přezrát během několika dnů od dosažení svého optima, proto je správné načasování a provedení sklizně kritické.

Kdy ideálně Merlot sbírat, je neustálým zdrojem debat. Režim „ražený“ v Petrus káže sbírat relativně brzy, aby byla zajištěna svěží kyselina, zatímco slavný konzultant & vinař Michel Rolland je zastáncem koncentrovaného ovocného těla s dotekem přezrálosti a tedy pozdějších sklizní.

 

Jak chutná Merlot?

Přesné chutě, které Merlot vínu dodává, není kolikrát snadné definovat. Proto se pro projev Merlotu vžil projev „ovocný koláč“. Nicméně švestka a černá třešeň patří mezi nejběžněji používané ovocné deskriptory, ačkoli Merlot se často používá k výrobě vín určité textury než určité chuti. 

Hladké, zaoblené, sametové k „snadnému pití“ jsou běžné popisy vín s dominantním zastoupením Merlotu. Hlavním vysvětlením je to, že bobule Merlotu jsou poměrově velké  k peckám a tloušťce slupek, ve kterých se nacházejí třísloviny (= je jich méně). Z tohoto důvodu se odrůda často používá ke zjemnění vín vyrobených z odrůd naopak s vyšším obsahem tříslovin.

Merlot ve světě

Díky kombinaci výše uvedených vlastností je Cabernet Sauvignon primárním partnerem Merlotu při blendování nejen ve francouzském Médocu (Bordeaux), kde na pravém břehu vzniká již zmíněný věhlasný Petrus. Další jihozápadní francouzské odrůdy jako Tannat (v Côtes de Gascogne) a Malbec (v Cahors) a méně častý Petit Verdot taktéž těží z přítomnosti sametového Merlotu ve svých cuvée.

V Toskánsku a dalších italských regionech se Merlot kombinuje se Sangiovese výrazné struktury nebo taktéž pro tvorbu Supertoskánců. Odrůda je mimořádně oblíbená také v severní Itálii. 

Merlot je taktéž široce používán k výrobě odrůdových vín na všech úrovních kvality v Novém světě (Chile, Argentina, Austrálie, USA). Vína z této odrůdy hrály a stále hrají klíčovou roli v pověsti Chile jako zdroje kvalitních červených vín. Místní vinaři využívají jeho hrozny jak pro tvornu prémiových vín, tak i pro ta ke každodennímu pití. Až do roku 1994 však byla velká část vinné révy Carmenère v zemi chybně identifikována jako Merlot. Navíc byly tyto dvě odrůdy často vysazovány společně ve stejných viničních blocích. Carmenère se proto často sbíralo ve stejnou dobu, ale při značném stupni nedozralosti. Jakmile bylo Carmenère "objeveno" a řádně s ním podle jeho požadavků i zacházeno, začalo dávat vína excelentní kvality a jedinečného charakteru.  

Popularita Merlotu ve Spojených státech vedla ke značnému nárůstu výsadby koncem 80. a začátkem 90. let. Tak tomu bylo zejména v Kalifornii a Washingtonu na západním pobřeží země. Od té doby však popularita výrazně klesla ve prospěch odrůd jako Cabernet Sauvignon, Zinfandel a Pinot Noir (více viz dole).

Merlot se taktéž často používá k výrobě růžových vín, ať už samostatně, nebo ve směsích, kde je ceněna opět její „kulatost“. Ačkoli taková vína mohou mít značné množství zbytkového cukru, dezertní vína z odrůdy Merlot jsou vzácná.

 

Merlot & filmový efekt Sideways

V roce 2004 oscarový film Sideways doslova zastavil strmě stoupající křivku oblíbenosti Merlotu. Hlavní postava ve svém cestování po vinicích Kalifornie opakovaně kategoricky odmítá odrůdová vína právě z této odrůdy. Ironií je, že mezi jeho nejcennější lahve patří Cheval Blanc 1961 - kombinace Merlotu s Cabernetem Franc. Nicméně tento fakt není ve filmu jako protiváha k protagonistově obecnému „Merlot odporu“ zmíněn. Účinek filmu nezpůsobil pokles přímý prodejů vín z Merlotu. Film však vyšel v době, kdy se mnoho nových vín z nedávno ustanovených vinic (charakterem většinou zaměřených na velkoobjemovou produkci) osázených Merlotem zrovna chystalo uvést vína na trh. Očekávaný rozmach Merlotu se zastavil; tím globální vinařský průmysl přišel o miliony dolarů. Postižena byla zejména Kalifornie a Austrálie.